1. Renesance dřeva

Dřevo je surovinou tohoto tisíciletí stejně jako výrobky ze dřeva. Ekologicky je to surovina nezávadná, pro zdraví prospěšná, trvale obnovitelná. Evropská unie usiluje o vytvoření komplexu odvětví dřevařského průmyslu, celulózopapírenského, nábytkářského a polygrafického.

Spotřeba dřeva by se podle odborníků ve středoevropském prostoru mohla do roku 2030 zvýšit až o dvě třetiny. Lesníci přesto tvrdí, že nedostatek této suroviny Česku v dohledné budoucnosti nehrozí. Odborníci předpokládají, že spotřeba dřevní hmoty na hlavu se za dvacet let ztrojnásobí. Přesto nepředpokládají, že by v blízké budoucnosti byl v České republice dřeva nedostatek, a to ani při razantním zvýšení spotřeby. Celková těžba je totiž stále o zhruba dva miliony kubíků nižší než roční přírůstek. Celková plocha lesů navíc už čtyřicet let v České republice neustále roste. Od roku 1966 vzrostla výměra lesních pozemků o takřka 50 000 hektarů, což představuje pro srovnání dvě třetiny Národního parku Šumava.

Předpokládá to ovšem, že se nové situaci přizpůsobí celé lesní hospodářství. Jsou nutné investice do vědeckého výzkumu, který by mohl přinést nové možnosti využití dřeva a stanovil by určité priority ve funkcích lesa. Málo známou skutečností je například možnost, že některé stromy pěstované ve střední Evropě mohou nahradit stále vzácnější tropické dřeviny. Střední Evropa sice nemůže soupeřit se severskými státy v celkovém objemu vyprodukované dřevní hmoty, zato však může v mnoha případech nabídnout vyšší kvalitu. Stromy u nás dorůstají do větších objemů, kmeny jsou prostě laicky řečeno tlustší.