1.4. Výběr dřeva

K výrobě pastorků, palečního kola, palců a dalších součástí sekerníci velmi pečlivě vybírali dřevo. Především záleželo, jaká síla působila na výrobek, v úvahu brali také odolnost vůči vlhkosti. Nejčastěji používali dřevo dubové, borové a modřínové.

Na drobné části používali i další druhy, které měli v dosahu nebo si oblíbili. Někteří doporučovali na výrobu hřídele kromě dubového dřeva také borové, které obsahuje velké množství smůly, nebo olšové, které je dostatečně mastné. Na výrobu palců bylo vhodné i husté dřevo ze smrkových haluzí.

Výběr a použití dřeva značně ovlivnily životnost budoucího výrobku. Takové vodní kolo, na které bylo vybráno vhodné dřevo, které bylo poctivě a fortelně provedeno, vydrželo až dvacet let. Podle sekernických mistrů záleželo i na správném pokácení dřeva. Pokud si vybírali dřevo na zvlášť náročnou hřídel vodního kola, hledali dobře rostlý dub. Prochodili s mlynáři a lesníky velký kus lesa, aby našli ten nejvhodnější rovný a silný strom. Taková hřídel měřila několik metrů, v průměru měla okolo půl metru, vážila i několik tun. Na obou koncích musela být okována železnou obručí, která zpevňovala hřídel v místě, kde byly zavrtány silné železné a kulaté čepy o průměru kolem deseti centimetrů, vsazené podélně v ose dřevěné klády. Sloužila k usazení do lůžka ložiska, ve kterém se hřídel i s kolem otáčela. Podobná dubová hřídel je vystavena ve venkovním prostoru muzea v Deštném v O. h. Pochází ze Štěpánova mlýna a pily v Jedlové.