1.5. Dřevo z Orlických hor pro Kutnou Horu

Od roku 1570 nastala intenzívní těžba dříví v rychnovských horských lesích. Ty získal jako odúmrť český panovník. Tři čeští králové, Ferdinand I. (1526 - 1564), Maxmilián II. (1564 - 1576) a Rudolf II. (1576 - 1611) se v letech 1560 - 1577 stali majiteli rychnovského panství. V souvislosti s touto intenzívní těžbou dřeva vznikly na řídce osídleném území dvě dřevařské vesnice - Zdobnice a Říčky.

Lesní komplex byl nazván jako „rezervátní lesy“, protože jejich dřevo bylo rezervováno výhradně pro potřeby Kutné Hory. V roce 1609 byla přikoupena od vamberského statku ves Peklo s okolními lesy. Česká komora se v letech 1611 - 1612 marně pokoušela koupit od E. Betengla, majitele rychnovského panství, další čtyři vsi, Nebeskou Rybnou, Souvlastní, Popelov a Kunštát.

Lesní práce v lesích a horách na Rychnovsku provádělo místní české obyvatelstvo a lesní sezónní dělníci z Kladska. Teprve po vytěžení krkonošských lesů, v letech 1606 - 1607, přišli alpští dřevaři do Orlických hor.

Centrem těžby se stala zpočátku Nebeská Rybná, později Říčky a Zdobnice na západním svahu hor. Dřevaři z Kladska se usídlili např. v Nebeské Rybné, Souvlastní, Popelově, založili např. Kunštát na rychnovském panství a ves Kerndorf na solnickém panství. Někteří se usídlili ve Vrchní Orlici a Podlesí, jednotlivě i v Bartošovicích na žamberském panství.

Od roku 1570, nejpozději však od roku 1573 začala těžba dřeva v Kladsku, které se začalo splavovat po Orlici. Byl zřízen úřad vrchního lesmistra, který měl na starosti kácení a dopravu dříví po Zdobnici i Orlici, ale i po Kněžně a jejích přítocích, tj. na Rychnovsku a v Kladsku. Stal se jím Leonhard Valdhammer von Ausse zum Quass. Byl významným kolonizátorem Hrabství Kladského. Nejdříve vybudoval ves Marienthal, dnes Niemójow v Polsku. Organizoval těžbu dřeva v údolí Divoké Orlice na jejím levém břehu a dřevoplavbu po Divoké Orlici do nitra České země. Zemřel 17. března 1583 a byl pochován v hrobce kostela v Marienthalu. Jeho náhrobní deska je upevněna na opěrné zdi schodiště kostela Navštívení Panny Marie spolu s náhrobní deskou lesního písaře a pozdějšího držitele rychty Kryštofa Neudecka.